Jakým způsobem ovlivňují kryptoměny globální trh?

Jsou kryptoměny bezpečným aktivem nebo investiční bublinou, která brzy praskne?

 

Kryptoměny se mezi investory staly extrémně oblíbenými, a to díky potenciálně obrovským ziskům, nicméně jejich volatilita také zahrnuje riziko dramatických ztrát.

Extrémní volatilitu si můžeme ukázat na příkladu nejznámější kryptoměny – bitcoinu.

V roce 2017 vzrostla cena bitcoinu z přibližně 1 000 USD na historické maximum, a to více než 19 000 USD.

Avšak poté jejich cena opět výrazně klesala, a to na hodnotu okolo 9 700 USD, přičemž v květnu 2021 se hodnota bitcoinu skokově dramaticky propadla.

 

Co je to kryptoměna?

Kryptoměna je digitální nebo virtuální měna, která slouží jako prostředek směny.

Předpona „krypto“ vychází ze skutečnosti, že tato digitální měna používá kryptografii k zabezpečení a ověřování transakcí a k vytváření nových měnových jednotek (mincí).

Kryptografie usnadňuje kódování, které lze snadno dešifrovat pomocí klíče a naopak obtížně dešifrovat bez klíče.

Tím pádem je relativně obtížné vytvořit samotné mince, ale jejich transakce lze jednoduše ověřit.

Zjednodušeně řečeno jsou kryptoměny jakési položky v neměnné a pseudoanonymní databázi – také známé jako blockchain – kterou nikdo nemůže změnit (kromě extrémních okolností, kdy dochází k přímým úpravám).

Blockchain je veřejný záznam, který je ověřován mnoha různými uzly, což činí padělání mincí extrémně obtížným či zcela nemožným.

Blockchain rovněž usnadňuje sledování jakékoli konkrétní transakce mezi anonymními účty nebo peněženkami.

 

Globální přesah kryptoměn

Kryptoměny nabízejí snadno použitelnou digitální alternativu k fiat neboli konvenčním měnám.

Kryptoměny se mohou na první pohled zdát velmi nestálé – a to především v zemích, kde obyvatelé nemají s konvenčními měnami, jako je americký dolar či euro, závažný problém.

Nicméně například venezuelský autoritářský režim se stal nechvalně známým svou prudce rostoucí inflací, která vedla k prudkému poklesu životních podmínek milionů občanů bez přístupu k zahraničním měnám.

Právě proto může pro mnoho globálních investorů kryptoměna představovat prostředek k zajištění proti inflaci, protože počet mincí kryptoměny v oběhu je časem matematicky omezen.

V mnoha zemích fungují přísné kontroly kapitálu, pomocí kterých státy dohlíží na tok peněz v zemi a účtují si za ně vysoké daně.

Kryptoměny lze použít k obcházení těchto kapitálových kontrol a daní – legálních i jiných, což vedlo ke zvýšené poptávce ze strany investorů, obchodníků i podniků.

Právě z tohoto důvodu mnoho zemí začalo zakročovat proti nelegálnímu používání kryptoměn k daňovým únikům nebo nelegálním nákupům či prodejům v zahraničí.

 

Reakce vlád a centrálních bank na budoucí vývoj kryptoměny

Oficiální reakce na kryptoměny byla přinejlepším vlažná napříč centrálními bankami a finančními institucemi.

I když existují některé organizace, které kryptoměnu podporují, mnoho centrálních bank zůstává vzhledem k extrémní volatilitě tohoto trhu opatrné.

Problémy s daňovými úniky a kontrolou kapitálu také vedly k některým rozšířeným obavám.

 

Federální rezervní systém Spojených států

Předseda amerického Federálního rezervního systému Jerome Powell věří, že u kryptoměn přetrvávají technické problémy.

Proto je potřeba zaměřit se na řízení rizik spjatých s plošným užíváním kryptoměn, než se stanou běžnou součástí většinové společnosti.

 

Evropská centrální banka

Bývalý viceprezident Evropské centrální banky Vitor Constancio a mnoho dalších guvernérů projevilo vůči kryptoměnám značný skepticismus.

 

Čínská lidová banka

Čínská lidová banka je přesvědčena, že podmínky pro „přijímání kryptoměn“ jsou „zralé“, ale centrální banka chce plnou kontrolu a úřady v zemi zakročují proti kryptoměnovému ekosystému. Čína rovněž zakázala v zemi těžbu kryptoměn.

 

Bank of Japan

Japonská centrální banka nevidí v kryptoměnách budoucnost.

 

Bank of England

Guvernér Anglické centrální banky Mark Carney nazval kryptoměny součástí „revoluce“ ve financích, čímž se centrální banka stala jedním z mála vládních zastánců této technologie.

 

Venezuelská vláda, která čelí značným kapitálovým omezením, spustila v roce 2018 vlastní kryptoměnu zvanou petro, která je údajně podpořena podkladovým aktivem – barely surové ropy.

Zatímco oficiální zdroje naznačují, že země vydělala miliardy dolarů, mnoho analytiků je vůči těmto číslům skeptických a například Spojené státy zakázaly svým občanům nákup této kryptoměny.

 

Dopad kryptoměny na globální investice

V současné době mnoho investorů přidává digitální měny do svých potrfólií, aby je tak co nejvíce diverzifikovali.

Zejména nesouvislá povaha trhu činí z kryptoměn potenciální zajištění proti riziku, podobně jako drahé kovy – například zlato.

Mnoho produktů obchodovaných na burze kryptoměn (ETF a ETN) vzniklo právě z tohoto důvodu.

Na druhou stranu se někteří odborníci obávají, že by mohl mít krach kryptoměny nepříznivý dopad na širší trh, podobně jako hypoteční cenné papíry vyvolaly širší globální finanční krizi.

Stojí za zmínku, že celková tržní kapitalizace všech kryptoměn je menší než u mnoha veřejných společností, jako je například Microsoft Corp., což znamená, že kryptoměny potenciálně nemusí mít až tak významný dopad na globální trhy.

 

TIP: ZAČNĚTE OBCHODOVAT S KRYPTOMĚNAMI
1) Aktivně obchodujte s kryptoměnami přes světového brokera
[VÍCE INFORMACÍ ZDE].

nebo

2) Pasivně kopírujte úspěšné investory s kryptoměnami
[VÍCE INFORMACÍ ZDE]